Kojení? Tak to vezmu od začátku…..

Kojení je celý život, je to začátek všeho. Začátek našeho žití, naší prosperity! Začátek naší lásky. Pro dítě celoživotní lásky k matce, jedinečného vztahu jehož obtisk je pro náš život naprosto zásadně formující. Pro maminku počátek její největší lásky, kterou nelze nikdy a ničím ukončit – lásky ke svému dítěti. Plod našeho života máme v náručí a to nejdůležitější, co máme na srdci je jistota bezpečí a přežití. Kojení. 

Je to tak snadné, nepotřebujeme nic, jen sami sebe. Když máme štěstí na přirozený porod, podporu okolí a umíme naslouchat svému tělu, dáváme respekt nově narozenému životu a dáváme šanci přirozeným reflexům a instinktům, vše se stane samozřejmě ….. samo ….. 

Tato ideální harmonie krásného plynulého začátku bohužel není běžná. Když jsem porodila své první dítě, neznala jsem slovo bonding, nebyly Baby friendly hospital, nebyl internet s hromadou informací…. byl časopis Maminka s článkem vydaným ke Světovému týdnu kojení. Jupí. Spoléhala jsem se na odbornou pomoc doktorů a sester. Co udělali? Svázali mému synovi ruce. Nemohl se přisát, protože byl zakuklený v zavinovačce a byl potlačen jeho přirozený projev, kdy by se plazil po bříšku, hledal bradavku… až by našel a úspěšně završil začátek své první cesty k mému prsu. Nedostal šanci.

Chci, aby konečně všechny děti dostaly příležitost k prvnímu zabodování, prvnímu kroku k posílení sebedůvěry, aby dostaly šanci řídit svůj život. Chci, aby tohle všechny maminky věděly! Aby nenechaly klást dítěti překážky, ale cestu k vysněnému cíli otevřely a s láskou a úžasem pozorovaly tu geniální choreografii. Chci, abyste si to užily! Pomohu Vám.